Krajský soud v Brně
Rooseveltova 16
601 95 Brno
E-mail: [email protected]
Dnešního dne v 15.00 jsem se v jednací síni Krajského soudu v Brně č. 318 účastnil veřejného jednání ve věci odvolání obžalovaného ing. arch. Lumíra Šimečka, o němž rozhodoval senát Krajského soudu v Brně za předsednictví JUDr. Aleše Flídra. V souladu s ustanovením par. 6, odst. 3, zákona c. 6/2002 Sb. jsem předsedu senátu upozornil, že z jednání budu pořizovat záznam. JUDr. Flidr mi nahrávku umožnil, avšak požádal mne o prokázání totožnosti. Na můj dotaz, na základě jakého procesního předpisu chce znát mou totožnost, uvedl, že kdokoli od soudu něco žádá, musí se představit.
Tomuto postupu podle mého názoru nelze přisvědčit, neboť výše zmíněné ustanovení zákona o soudech a soudcích nevyžaduje, aby ten, kdo chce pořídit z jednání před soudem záznam, získal od předsedy senátu svolení; jeho povinností je pouze předsedu na danou skutečnost upozornit a dosáhnout tím, aby záznam byl pořizován s jeho vědomím. Důvody, kdy lze pořizování zvukových záznamů zakázat, uvádí zmíněné ustanoveni explicite, tj. lze tak učinit pouze v případě, kdyby způsob provádění nahrávky mohl narušit průběh nebo důstojnost jednání.
V daném případě uplatněný požadavek prokázání totožnosti vychází nad rámec platného práva a je třeba označit jej, zejména s přihlédnutím k dikci čl. 2, odst. 3, Ústavy, za nezákonný. Žádný právní předpis nedává soudci právo vyžadovat prokázání totožnosti od osob, které se účastní veřejného jednání, není-li k tomu zvláštní důvod založený např. uložením pořádkového opatření.
Dále jsem si povšiml, že v rozporu s ustanovením par. 11, odst. 1, vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 37/1992 Sb., jednacího řádu pro okresní a krajské soudy, byla před ještě vyvoláním věci v soudní síni přítomna státní zástupkyně; takový postup je nejen v rozporu s platným právem, ale vyvolává oprávněné pochybnosti o nestrannosti orgánu, který ve věci rozhoduje. V daném případě je patrně třeba dovodit odpovědnost všech členů senátu.
Vážné nedostatky jsem shledal i v dalším průběhu jednání. Předseda senátu odmítl obžalovanému sdělit jméno přítomné státní zástupkyně a zapisovatelky, přestože jednací řád v par. 11, odst. 2, výslovně stanoví, že místo zapisovatele má být označeno jeho jménem a příjmením, a situaci, kdy soud zjišťuje totožnost zástupců veřejnosti a přitom není ochoten obžalovanému sdělit jméno přítomného státního zástupce, nelze než označit za velmi vážné porušení zásady veřejnosti trestního řízení. Tato poslední námitka týkající se odmítnutí uvést jméno státní zástupkyně však, jak cítím, je spíše procesní než stížnostní povahy a proto ji v rámci své stížnosti neuplatňuji a ponechávám na úvaze stížnostního orgánu, zda uzná za potřebné se ji zabývat.
Z výše uvedených důvodů mi nezbývá než podat stížnost na nevhodné chování soudních osob ve smyslu ustanovení par. 164, odst. 1, zákona č. 6/2002 Sb. a navrhnout, aby nadřízený orgán po projednání této stížnosti rozhodl zvlášť o všech třech výše vytýkaných pochybeních (tj. výzva k prokázání totožnosti, přítomnost státní zástupkyně v jednací síni před vyvoláním věci a chybějící jmenovka u zapisovatelky) a seznámil mne v přiměřené lhůtě s opatřeními, která ve věci učinil.
Tomáš Pecina, novinář
Praha, e-mail: [email protected]
V Praze dne 11. listopadu 2003
Zpět na AKTUALITY - Zpět na ARCHIV 2003