Otevřený dopis jedné státní zástupkyni

Paní JUDr. Lenka Šromová
Krajské státní zastupitelství Ostrava

Paní státní zástupkyně,

dne 25. 9. 2005 zemřel MUDr. Jan Chmelař, kterého jste spolu s Vladimírem Hučínem v r. 2001 obžalovala z trestného činu podvodu. Zemřel jen několik dní poté, co byl pravomocně zproštěn z obžaloby z tohoto trestného činu Krajským soudem v Ostravě. Podle Vaší obžaloby měli oba obžalovaní od zaměstnavatele Vladimíra Hučína, Bezpečnostní a informační služby (BIS), vylákat nemocenské dávky, o které se měl Vladimír Hučín obohatit. Jak Okresní soud v Přerově, tak Krajský soud v Ostravě konstatovaly, že oba obžalovaní jsou nevinní. Tomuto zjištění však předcházely více než 4 roky trestního stíhání, které pro MUDr. Chmelaře byly velmi těžké.

Nebyl typem bojovníka jako jeho spoluobžalovaný a na rozdíl od Vladimíra Hučína, který s nimi v jejich komunistické podobě bojoval celá léta, nikdy předtím nepřišel do styku s orgány trestního řízení. MUDr. Chmelař byl mírný, až bojácný člověk, plachý a nesmělý, a již samotná skutečnost, že se musel dostavovat k výslechům a opakovaným hlavním líčením, byla pro něj utrpením. Vím to, protože jsem jej vždy uklidňoval a říkal, aby se nebál, že to všechno dobře dopadne. Já jsem o tom nepochyboval ani na okamžik, protože celé obvinění bylo absurdní a i laik musel poznat, jak to konstatovali i mnozí novináři, že obvinění z trestného činu podvodu nemá logiku. Stejně tak se vyjadřovala i obhajoba, neboť bylo naprosto jasné, že obvinění z trestného činu podvodu nemůže obstát. Vy jste však dala pokyn ke vznesení obvinění, vedla trestní stíhání a nakonec i vypracovala obžalobu. Měla jste na to zákonnou licenci, byla jste okresní státní zástupkyně. Můžete vznést obvinění a obžalobu vůči komukoliv, i vůči nevinnému člověku; Vám podle zákona stačí existence podezření. Takže je vlastně všechno v pořádku.

Když jsem s panem doktorem Chmelařem odcházel od hlavního líčení, kde byl zproštěn z Vaší obžaloby, připomněl jsem mu kreslený vtip z r. 1968, na kterém si dva komunističtí aparátníci podávají ruku a jeden říká druhému.: "Upřímně řečeno, soudruhu tajemníku, kdybychom Vás nezavřeli, tak jste nemohl být rehabilitován." MUDr. Chmelař se tehdy usmál. Byl to jeden z mála úsměvů, který jsem u něj viděl. Spíše vidím jeho obličej v úzkostném napětí a slyším, jak se pokoušel zoufale soudu vysvětlit, že je nevinen. Nešlo jen o tu vinu, ale i o jeho pověst, neboť byl soukromým lékařem a obvinění z trestného činu podvodu se dostávalo pozornosti médií a veřejnosti. Takovéto ocejchování v malém městě při známém českém přísloví "není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu" bylo pro lékaře s rozsáhlou klientelou téměř zničující.

Protože o tom nikdy nemluvil, tak nevíme ani, nakolik utrpěly jeho příjmy a kolik klientů jej opustilo. Nechat se léčit "podvodníkem" jistě bylo pro mnohé nepřijatelné. Vždyť k němu do jeho ordinace vnikl i důstojník BIS, který bez jeho souhlasu se snažil dostat do kartotéky jeho pacientů. Již se nedozvíme, jak mnoho jej Vaše trestní stíhání postihlo. Nevíme, kolik nocí nespal a kolik prášků na spaní si musel vzít, aby mohl usnout. Zatímco V. Hučína trestní stíhání posiluje a zoceluje, tak jeho kamaráda doktora oslabovalo. Jsem přesvědčen, aniž znám bezprostřední příčinu jeho smrti, že stíhání a souzení jej nakonec oslabilo tak, že mohl podlehnout jakékoliv jiné diagnóze, které by jinak odolal.

MUDr. Chmelař byl vzácný člověk. Lékař - lidumil, který se snažil pomáhat. Měl jsem jej rád a nikdy na něj nezapomenu. Věřím, že i Vy, paní doktorko, nezapomenete na nevinného člověka, kterého jste obvinila a posléze obžalovala. Nechci použít příkré výrazy, a již vůbec ne takové, které Vám možná napíše můj přítel a rebel John Bok. Nechci Vám zavdat příčinu k podání šesté stížnosti Advokátní komoře, když ty předchozí, které jste na mne podala, byly zamítnuty jako nedůvodné. Nebudu zpochybňovat ani Vaši kvalifikaci, i když o ní mám pochybnosti. Neučiním a nenapíši nic, čeho byste mohla proti mně využít. Nemám čas psát zase vyjádření a chodit se někam obhajovat. Mně stačí, že jsem úspěšně hájil svého klienta a že Vám mohu napsat, že jste stíhala hodného, dobrého a charakterního člověka a že jste mu moc ublížila. Vím dokonce, i proč jste to udělala.

Věřím, že stejným zproštěním z obžaloby skončí i celé trestní stíhání V. Hučína, který byl rok ve vazbě. Pak přijde čas kladení otázek. Nejen Vám, ale i někdejšímu ministru vnitra a dnes advokátnímu koncipientovi (jak příznačné) JUDr.(?) Stanislavu Grossovi, který přece v TV tvrdil, že se budou všichni divit, jaké trestné činnosti se V. Hučín dopustil. Ten otazník za titulem budoucího advokáta se ptá, a co presumpce neviny, pane doktore?

Vaše právní vzdělání, paní doktorko, je jistě větší než urychlené kariéristické vzdělání "kolegy" Grosse. Nevím ale, zdali jako státní zástupkyně s monopolem trestní obžaloby znáte výrok, který pronesl antický filosof Seneca: "Minimum decet libere, cui multum licet." (Komu je mnoho dovoleno, má si dovolovat co nejméně.) O to více můžete vzpomínat. Třeba na MUDr. Jana Chmelaře.

JUDr. Milan Hulík


Zpět na AKTUALITY - Zpět na ARCHIV 2005

Hosted by www.Geocities.ws

1